Malé divadlo kjógenu



Z www stránek Malého divadla kjógenu:
MDK se věnuje převážně studiu, realizaci a uvádění japonských frašek kjógen v českém jazyce. Svým způsobem jde o světové unikum. Jedná se o dlouholetý projekt vzájemné kulturní spolupráce mezi českými a japonskými divadelníky, podporovaný pravidelně pořádanými dílnami, v rámci nichž je vždy pod vedením japonského mistra nastudována nová hra v češtině. MDK je ojedinělým divadelním seskupením působícím za hranicemi Japonska, které se systematicky věnuje pěstování tohoto tradičního uměleckého žánru.
Více informací o souboru a jeho repertoáru najdete na jeho www stránce.
Šimizu (Horský pramen)

Sluha Tarókadža odešel ze služby a několik dnů se neukázal. Proto se jeho pán, místní samuraj, rozhodne s druhým sluhou Džirókadžou navštívit jeho dům. Džirókadža je vyslán ohlásit jejich návštěvu. Tarókadža má ale strach, že dostane vyčiněno a zapírá se. Po Džirókadžovi vstupuje k domu samotný pán a táže se změněným hlasem, zda je Tarókadža doma. Tarókadža však prohlédne samurajovu lest a změněným hlasem se opět zapře. Pán a Džirókadža vymyslí další lest a donutí Tarókadžu, aby se zapíral způsobem starých tradičních pěvců, oblíbenou melodií koutabuši a dokonce taneční melodií odoribuši . Tarókadža hraje velmi sebevědomě danou hru, ale nakonec je vylákán z domu zpěvem, při kterém se navíc tančí. Po krátkém tanečním výstupu je prozrazen a následuje typická kjógenová honička za vykutáleným sluhou.
Jobikoe (Hlas za dveřmi)

Sluha Tarókadža odešel ze služby a několik dnů se neukázal. Proto se jeho pán, místní samuraj, rozhodne s druhým sluhou Džirókadžou navštívit jeho dům. Džirókadža je vyslán ohlásit jejich návštěvu. Tarókadža má ale strach, že dostane vyčiněno a zapírá se. Po Džirókadžovi vstupuje k domu samotný pán a táže se změněným hlasem, zda je Tarókadža doma. Tarókadža však prohlédne samurajovu lest a změněným hlasem se opět zapře. Pán a Džirókadža vymyslí další lest a donutí Tarókadžu, aby se zapíral způsobem starých tradičních pěvců, oblíbenou melodií koutabuši a dokonce taneční melodií odoribuši. Tarókadža hraje velmi sebevědomě danou hru, ale nakonec je vylákán z domu zpěvem, při kterém se navíc tančí. Po krátkém tanečním výstupu je prozrazen a následuje typická kjógenová honička za vykutáleným sluhou.